Brusel čeká na dopis Camerona k jednání o vztazích Británie a EU

|

Vystoupí Británie z EU?

Témata: , ,

Patrně příští týden čekají v Bruselu dopis z čísla 10 na londýnské Downing Street. Tým Davida Camerona by v něm měl předložit seznam změn, které chce s Evropskou unií dojednat předtím, než britský premiér vypíše referendum o setrvání ostrovního království v EU.

Cameron, který už o věci neformálně začal jednat s představiteli významných zemí osmadvacítky, na říjnovém summitu slíbil, že dopis s konkrétními požadavky pošle počátkem listopadu.

Dojednání nové podoby vztahů Británie a Evropské unie a následné referendum nejpozději v roce 2017 slíbili konzervativci britským občanům před květnovými parlamentními volbami. Cameronova strana volby přesvědčivě vyhrála a staronový premiér pak začal u svých evropských partnerů sondovat, jaké změny by se mohlo podařit dojednat.

Dopis, který by měl do Bruselu podle informovaných zdrojů dorazit příští týden, diskusi posune směrem k formálnějšímu vyjednávání. Závěry říjnového unijního summitu uvádějí, že prezidenti a premiéři osmadvacítky se tématem budou zabývat na své další pravidelné schůzce v prosinci.

Analytička Camino Mortera-Martinezová z bruselské pobočky londýnského Střediska pro evropskou reformu (CER) ale neočekává, že dopis bude obsahovat příliš mnoho konkrétních detailů britských požadavků. „Myslím, že se snaží získat čas a přesně zjistit, co jsou (Evropská) komise a EU připraveny přijmout. A pak zformuluje požadavky na tomto základě,“ řekla ČTK.

Cameron si podle ní přeje setrvání Británie v EU, tedy výhru v referendu, která pro něj bude daleko snažší po úspěšném vyjednání změn. V obecné rovině už premiér o podobě požadavků Londýna hovoří několik měsíců. A nejnověji by je měl podle britských médií dnes shrnout jeho ministr financí George Osborne v projevu v Berlíně.

Prioritou Británie, která nepoužívá euro, je zajištění toho, že prohlubování integrace eurozóny nepoškodí ty státy osmadvacítky, které společnou měnu nepoužívají. Například povinností podílet se na záchranných programech. Naposledy se tak stalo nedávno – když bylo v létě potřeba zajistit přechodné financování Řecka před konečnou dohodou o třetím záchranném balíku, sáhla EU po starším nástroji, ve kterém se za překlenovací půjčku na několik týdnů zaručily všechny země osmadvacítky, včetně Británie či třeba České republiky.

Obecnějším požadavkem Londýna je, aby se na Británii nevztahovala formulace z preambule unijní smlouvy o „stále těsnější unii“, tedy o závazku pokračující integrace. Zároveň se ale Londýn zasazuje o zachování společného unijního trhu. Cameron také například za úspěch svého vyjednávání nedávno označil oznámení Evropské komise, že EU se bude snažit uzavřít obchodní smlouvy s Čínou, Austrálií, Novým Zélandem a dalšími zeměmi v jihovýchodní Asii.

Další významnou oblastí, kde by si Cameron představoval změny – především s ohledem na vnitřní britskou politiku -, je otázka volného pohybu osob v unii. V této věci je ale už nyní zřejmý odpor některých unijních států, včetně například Polska či Německa.

Průzkum ústavu Ipsos z konce října ukázal, že nyní by v referendu zvítězili zastánci setrvání Británie v unii, jejich počet však klesá. Případné rozhodnutí Británie o odchodu, navíc možná přímo v době jejího předsednictví EU ve druhém pololetí 2017, by pro unii bylo zásadním otřesem. Byla by to další zátěž v době, kdy se Evropa kromě stále nejednoduché hospodářské situace jen s obtížemi vyrovnává s příchodem velkých počtů migrantů.

Čtěte také: Skotští nacionalisté podpoří kampaň za setrvání Británie v EU

Přejít na diskusi